Můj začátek Nového roku o týden později

Všem se své okolí jsem přála klidné Vánoce, pohodu a šťastný vstup do Nového roku. A nakonec jsem to byla já, kdo měl celé svátky i začátek ledna dost divoký. 


Ze začátku prosince jsem se nachladila a chytila nějaký bacil a tak už předvánoční období u mě nebylo zrovna jásající. Na cvičení nebyla síla ani čas, k tomu spousta cest a no upřímně i jídla :) Jediný tréning v celém prosinci jsem si protrápila a tušila jsem potíže. A staly se, už na Štědrý večer jsem tušila, že budu muset do nemocnice, protože mě moje tělo opět přestává poslouchat. Snažila jsem se i tak užít si v rámci možností Vánoce i s trnoucí polovinou těla a neustálým kašlem a rýmou. 

Pohodový Silvestr s přáteli byl bohužel narušován odpočítáváním, kdy budu volat lékařům a žádat o nástup do nemocnice. Bohužel první dny bylo oddělení plné a moje ochrnující tělo mě už docela dost trápilo, ale nakonec jsem se dočkala a mohla jsem nastoupit k přeléčení infuzemi. RS nemá přímo léčbu na vyléčení nemoci, ale snaží se zabránit jejímu postupu pomocí infuzí, kterými se mi snížením imunity na nejnižší hranici nemoc opět trochu pozastavit. Nevýhodou je, že máte opravdu zhuntované tělo, svaly dole, síla žádná a ještě jste hrozně oteklí čehož není vždy lehké se zbavit


Byli jste někdy v nemocnici více než pár dní ? Je to docela jiný svět, natož, když je člověku z každé další dávky hůř a hůř. Jak jsem zjistila, tak nemocí trpím už 10 let a tak už mám trošinku vyzkoušené na co je síla a co člověka v tu chvíli opravdu nezabaví.

Nejúčinnější proti nudě jsou samozřejmě návštěvy, kdykoliv mátě někoho v nemocnici, snažte se k nim opravdu dostat a chvíli mu něco popovídat. Dny a hodiny se jinak opravdu extrémně táhnou. A já všem za jejich návštěvy moc moc děkuju. 

Další nešťastná věc alespoň teda ve fakultce v Ostravě je nemocniční jídlo. Pro mě prostě hrůza, vždycky jsem tam tím trpěla, jídlo bylo těžké, bez ovoce a zeleniny, prostě ke zdraví daleko. A tak jsem letos jedla opravdu jen mini procento z toho, co mi dávali na místě a radši jsem si jídlo skládala sama - dlabala polívky, jogurty, ovoce a jiné dobrotky, kterými mě zásobovala moje rodina a zlatíčko Simonka. A asi mi bylo lépe, když už člověku je ze všeho zle, tak ať je to aspoň z věcí, co mu chutná :) 

Dny v nemocnici se opravdu táhly, ale samozřejmě nakonec opravdu přišel ten poslední. Sice vyčerpaná a bolavá, ale opět šťastná jedu domů. Bohužel za tři týdny budu v nemocnici znovu,
Moje doma čekající psí mimino už se na mě těšilo. 

Můj Nový rok a všechny moje sliby, chyby předsevzetí pro mě tedy začínají o více než o týden později, tedy až 10.1.2016 :)  I když první dva tři dny je to spíš o teorii než dokázat něco opravdu dělat

Nicméně nezoufám, snažím se hledat to pozitivní. 

Vždy, když dojdu z nemocnice, jsem silově ráda, že vůbec dojdu bytem tam a zpátky. A tak si říkám, že mám opravdu vždy úplně nový start. 
Celé cvičení a skoro i stravu musím začít skoro od nuly a tak slabá a oteklá začínám na pár dřepech a jiných cvicích denně (teda až mi povolí bolavá záda). Na druhou stranu se moje fyzická síla na denní bázi opravdu opět zvyšuje. 
Je to vlastně naprosto fascinující cítit ten pokrok tak rychle a vnímat, jak se Vám tělo snaží dostat do formy v jaké jste byli co nejrychleji. A tak už se těším až budu opět schopná si zase zajít na tréning a v plné síle ho odcvičit :) 

Hubnutí už tak lákavé není, ale je nutné zaprvé skoro dva měsíce bez pohybu nezůstaly bez povšimnutí plus kila z léčby se trošku nastřádaly :) A tak my fitness pal už je nastaven na hodně mírně snížené hodnoty nechci to přehnat a čekám jak mi ten Nový začátek vlastně napodruhé půjde.

Přeju Vám tedy opožděně Šťastný Nový Rok 2016  




Komentáře