Dosáhli jsme druhého měsíce a hned jsem ho zahájili kontrolou u pana doktora, opět jsme byly obě pochváleny, Emmička byůla skvělá, smála se a zvládla i první očkování. Jinak tedy váhu už máme 4475g a obvod hlavičky 38 cm, roste jako z vody.
Postupně se zkoušíme nové a nové cvičení a už se nám občas i povede pást koníčky, i když to po pár vteřinách znamená pláč. Začala jsem to zkoušet na balonu a tam jí to jde o něco více, ale upřímně nevědět, že je to důležité i pro ty její prdíky, tak bych ji k tomu asi nenutila. Ten pocit, že jsem ji rozbrečela já, je hrozný.
Občas už ji zkusím dát i na hrací dečku, ale to zatím moc dlouho nevydrží, asi jsou ty hračky vysoko nebo nevím. V postýlce ráno už sama docela vydrží, když jí pustím kolotoč nebo se tam jen tak chichotá sama, tak mám šanci se vždycky rychle převlíknout, vyčistit si zuby a někdy i osprchovat. Kéž by se tyhle chvíle, kdy je Emmička v pohodě, už prodlužovaly.
Teď jsme tedy asi v půlce druhého měsíce a stále nás trápi prdíky, vyzkoušely jsme všechno možné, pořád kapeme Babycalm, zkouším občas dát i Espumisan, ale vypadá to, že z toho blinká i když je to možná zatím jenom můj pocit, přidala jsem BioGaiu, ale tam se mi zatím nezdá žádný efekt. Ještě jsem vyzkoušela dát jít do mlíčka ovesné vločky, ale to mi moc nechtěla vypít a ještě mám jako poslední pokus objednaný čajík, tak ještě zkusím to. Bohužel u toho musím já brát antibiotika a tak nevím, jestli to teď třeba není trochu horší tím. Jsou noci, kdy kojíme i co dvě hodiny a jsou noci, kdy méně ale problém je hlavně že jak v mezičasech tlačí a budí se tím, že jí mudím utěšovat a tak trávíme celé noci vedle sebe na valendě, i když už jednu dobu bývala na dvě třetiny noci v postýlce. Ale zase to začnu praktikovat, přece jenom se v ní musí učit spinkat.
Další novinkou je, že odpoledne Emmičku nenechávám spát jenom v nosítku, ale snažím se jí uspat v leže vedle sebe, ať si obě zdřímneme, doufám že se tím naučí usínat v klidu a že jí pak časem naučím spát i přes den v postýlce, ale momentáně jsem ráda, že i já si můžu na pár minut lehnout, tak uvidíme kam to povede. Neustále ukládání a utěšování do postýlky mě spíšě vyčerpávalo a Emmička byla taky nevyspaná.
A už jsem se začaly i socializovat, byly jsme na návštěvě u sestřenky Aničky. Bylo to zajímavé pro obě strany, brácha čeká nové miminko v květnu a tak jsme viděli první reakce velké sestřičky na malé miminko. Bphužel teď už máme opět všichni zakázaný volný pohyb a tak jsou další návštěvy odloženy. Ale obecně je Emmička na návštěvách skvělá, většinou je miláček všech, je v pohodě, směje se, v klidu se napapá a teď se daří i že v autě hezky spinká, když jí maminka dobře načasuje režim.
Momemtálně totiž Emča vydrží být vzhůru tak hodinku a půl, maximálně dvě hodiny a tak podle toho plánuju jak návštěvy, tak i cesty, aby prostě zrovna měla chvíli spánku a uměla usnout, přece jenom pár cest v plačícím bobiškem na zadním sedadle bylo opravdu náročných :)
Komentáře
Okomentovat